Svitavy - další nováček v Mattoni NBL

Zdroj: archiv Svojan

Tým Basketbal Svitavy se sice probojoval v ročníku 2009/10 do druhé nejvyšší soutěže, ale po odstoupení týmu Poděbrad z MNBL využili ve Svitavách příležitosti a odkoupením licence získali právo hrát v nadcházejícím ročníku Mattoni NBL. Svitavy mají za sebou už první zápasy. Na Tyršově poháru v Ústí nad Labem porazili hráči Svitav postupně celky Titans Drážďany 100:59, BA Sparta 91:84 a Ústí nad Labem 91:89 a tento turnaj tak vyhráli. Předtím si poradili v přípravném zápase s Litoměřicemi v poměru 82:58. Dobře se uvedly posily Horák, Macela, Kramný a Špaček. Došlo ovšem k posílení kádru nejen na místě hráčů, novým trenérem mužstva byl jmenován Jindřich Svojanovský (na snímku v horní řadě vlevo), kterého jsem požádal o rozhovor.

Probasket: Rozhodnutí o tom, že Svitavy budou hrát MNBL hodně překvapilo. Jak k tomu vlastně došlo a jak se na to díváš ty?
J.Svojanovský: Já u toho nebyl a co vím, to je jen z doslechu. Ale když družstvo vyhraje II. ligu tak suverénně, jak to na jaře dokázaly Svitavy, tak vzroste sebevědomí hráčů i klubu a euforie často nezná hranic. Pavel Špaček přišel s projektem, jehož cílem byl postup do MNBL někdy za tři až čtyři roky. No a když přišla nabídka z Poděbrad, zvítězil v klubu celkem logicky názor, že se třeba taková možnost již nikdy nemusí opakovat. A jak se na to dívám já? Když mně to Pavel zavolal do Mostu a ptal se mě, co si o tom myslím, řekl jsem mu jednoznačně, že má mou plnou podporu a také obdiv.

PB: Kdy tě vedení týmu oslovilo s nabídkou na trénování? Přijal jsi hned nebo ses rozmýšlel?
JS: To přišlo později, až když se přání a myšlenky staly skutečností a "Matonka" se od Poděbrad koupila. Zase to bylo telefonicky, má práce mi na severu Čech a v Praze zabírala poměrně dost času a tak jsem jezdil domů do Svitav jen tak dvakrát do měsíce. A jestli jsem se rozmýšlel?  Nejsem ten typ, co si bere čas na rozmyšlenou či na poradu s rodinou. Buď něco chci a pak není o čem přemýšlet nebo něco nechci a pak není co řešit.

PB: Jak zatím posílil svitavský kádr? Chystají se ještě další změny?
JS: Takřka vše již bylo publikováno. Z vítězů II. ligy  zůstalo v týmu 8 hráčů, přišli dva, kteří již za Svitavy v minulosti startovali (Špaček, Macela) a dva zcela noví hráči (Horák, Kramný).  Zkoušeli jsme a zkoušíme ještě další mladé hráče, kteří by mohli po poctivé tréninkové práci zasáhnout do MNBL. Do prvního mistrovského utkání ještě zbývá hodně času a tak soupiska je ještě stále otevřená. Velké šance získat své "první minuty v MNBL" by u nás měli dva či tři mladí ambiciózní hráči na pozicích 4 a 5. Slíbit však já osobně mohu jen tvrdou tréninkovou dřinu v poměrně asketických podmínkách. Ale jak říkal bratr Žižka: "Těžko na cvičišti, lehko na bojišti".

PB: Jaké jsou cíle svitavského basketbalu pro tento ročník MNBL?
JS: Naším cílem bude hrát dobrý basketbal, který se bude líbit divákům. A to jak doma před vlastními fanoušky, tak i při utkáních na hřištích soupeřů.  Naše menší zkušenosti chceme nahradit bojovností, elánem a také tvrdou prací v tréninku. Věřím, že necháme-li na palubovce srdce, nemusíme se obávat nepřízně našich fanoušků. Také nechceme jen proklamovat, jak budeme dávat minuty mladým českým hráčům. My jim tu šanci skutečně dáme. Při věkovém průměru týmu, který aktuálně máme, to ani jinak nepůjde.

PB: Můžeš říci, jak je na tom tým z hlediska zajištění potřebných financí?
JS: Klub mě angažoval jako trenéra. Připravuji tedy tým na blížící se sezónu po stránce kondiční, taktické, technické i psychické. A za to, jak se mi má práce povede, jsem připraven nést na konci sezóny zodpovědnost. Otázka financí je v kompetenci duchovního otce projektu MNBL Pavla Špačka. A i v této oblasti jsou kompetence a zodpovědnost spojitými nádobami.

PB: Jak velký je zájem o MNBL mezi fanoušky basketbalu ve městě a okolí?
JS: Svitavy jsou zvláštní specifické město. Nikdy zde žádné sportovní odvětví nevyniklo nad průměr tak, aby se stalo dominantní. Kdysi, někdy v polovině padesátých let, tu byl ženský volejbalový tým, který snad startoval v druhé republikové nejvyšší soutěži, jako možná desetiletý kluk pamatuji svitavský fotbalový dorost v I. celostátní lize. Tedy také dávno. Svitavy prostě nemají "svůj sport". Teď by jím mohl být basketbal, ale … Za ten měsíc co jsem zase doma, jsem se již setkal s mnoha lidmi, kteří mají upřímnou radost z toho, co se basketbalistům podařilo. Ti se na MNBL velice těší a věřím, že se stanou našimi věrnými fanoušky. Potkal jsem však i řadu lidí, kteří tomu všemu nepřejí a ani se to nesnaží příliš skrývat. Přiznám se, že je mi jich i líto, na druhé straně je ale chápu. Mají obavu o budoucnost svého sportu, svého oddílu. Na našem malém "sponzorském smetišti" je totiž příliš mnoho kohoutů. Věřím ale, že i tito lidé se přijdou na naše utkání podívat, třeba už jen proto, že jim naše porážka udělá radost. A možná je svým přístupem ke hře přesvědčíme o změně názoru.

PB: Jak bys ve stručnosti popsal průběh dosavadní přípravy?
JS: Přípravu jsem koncipoval do tří bloků o rozlišné délce i obsahové náplni. Od 31.7. do 7.8. jsme se věnovali kondiční přípravě v Novém Městě pod Smrkem v Jizerských horách. Kdo by však hledal v náplni tohoto bloku několikakilometrové vytrvalostní běhy či vybíhání sjezdových tratí, nenašel by je. Zaměřili jsme se na to, co dělá basketbalistu basketbalistou. Tedy rychlost v absolutní i vytrvalostní podobě, výbušnou sílu, pohyblivost a koordinaci. Druhý blok byl již situován do naší haly do podoby dvoufázových tréninků. Náplň se pozvolna měnila s časem, ustupoval z počátku výrazný podíl kondiční přípravy a začala převažovat příprava technická a také taktická. Šlo pak zejména o vybudování určitého herního stylu. A to není jen otázka trenéra a jeho trenérské filosofie, ale i otázka hráčů co do výkonnosti, schopností jejich individuálního růstu, zkušeností a tělesných dispozic, ale také toho, že hráči společně vybudovaný herní styl vezmou za svůj a budou mu věřit. Závěr tohoto druhého bloku pak tvořila víkendová utkání v Litoměřicích a Ústí nad Labem na Tyršově poháru a na ně budou navazovat utkání na domácí palubovce v tomto týdnu, kdy postupně přivítáme prvoligové týmy Prostějov B a Jindřichův Hradec a slovenský ligový BK Svit. S prvním zářím začíná školní rok a nám nastanou poměrně značné komplikace s tréninkovými hodinami v hale. Proto (ale nejen proto) bude třetí blok rozdělen do určitých mikrocyklů, které budou respektovat jak potřeby naší basketbalové přípravy a další přípravná utkání, ale současně také naše výrazně omezené možnosti tréninkových hodin v hale.

PB: Mohl bys na závěr okomentovat vaše vystoupení na Tyršově poháru?
JS: Byl jsem v několika posledních letech pravidelným návštěvníkem Tyršova poháru a viděl jsem zde někdy před pěti lety hrát ještě Brno s Petrem Bendou, poprvé jsem zde viděl nastoupit Lukáše Kotase za USK a nakonec jsem viděl i loňský nepříliš podařený ročník, ovšem ne z viny pořadatelů. Nikdy, ani v tom nejodvážnějším snu, by mě nenapadlo, že tým, který povedu jako trenér, zde zvedne nad hlavu vítězný pohár. Lhal bych, kdybych zde prohlásil, že jsme si sem jeli pro vítězství. Brali jsme celý víkend jako součást přípravy a v pátek večer jsme si po 250 km cestě zahráli velice pěkně s prvoligovými Litoměřicemi a v jejich hale si v sobotu ráno i zatrénovali. Úvod našeho sobotního utkání se nám příliš nepovedl a po poločase mnozí diváci opustili zklamaně halu. Zklamaně z toho, co jim předvedl nováček MNBL. V nedělním ránu jsme možná právě proto dokázali zaskočit pražskou Spartu, i když osobně naše vítězství nijak nepřeceňuji, soupeři výrazně chyběl v podkošových soubojích a při doskakování Mikeš. Vítězstvím nad Spartou byl náš plán splněn. Není totiž jednoduché motivovat tým do dalšího utkání po pouhých 20 minutách odpočinku. Asi proto ten rozpačitý úvod, asi proto i "hokejové" střídání celých pětek. Kluci však prokázali, že jim Jizerky něco daly, rychlostně i kondičně se domácím víc než vyrovnali a odtud se postupně rodilo naše srovnání skóre a následně i budování náskoku. Famózní McFadden mám sice nastřílel 44 bodů, v závěru, kdy Ústí stahovalo, dokonce 3 trojky snad během minuty, ale všechno zlé je pro něco dobré. K vítězství domácích to nestačilo a příště už si dáme na hráče tmavé pleti, kteří berou často hru jen do svých rukou, větší pozor.

Díky moc za tvoje odpovědi. Chtěl bych popřát týmu Svitav dlouhá úspěšná léta v MNBL a tobě osobně stejně dlouhou a úspěšnou trenérskou kariéru.