Peníze nebo titul?

Zdroj: espn.com

Ponechme stranou, za jakých okolností Wade, James a Bosh smlouvy s HEAT podepsali, jedno je však jisté. Všichni tři měli na stole daleko lukrativnější nabídky z jiných klubů a Miami "dostalo slevu". Bosh i James se vzdali 2,1 milionu dolarů, Wade dokonce 2,6 miliónu oproti maximálnímu kontraktu 16,6 miliónu. To byla pro Rileyho obrovská pomoc. (Připomeňme, že platový strop pro příští sezónu byl určen na 58,04 miliónu. Po jeho překročení už může tým podepisovat jen veterány s minimálním platem, nováčky draftované ve druhém kole, případně hráče, kteří působili minimálně poslední sezónu v Miami za splnění určitých komplikovaných podmínek.)

Léto plné slev totiž ani zdaleka nebylo u konce. Prvním podepsaným "doplňkem" sestavy se stal Udonis Haslem, třicetileté vysoké křídlo (power forward), po sedmi letech v klubu spolu s Wadem již ikona HEAT. Haslem na Floridě vyrostl, v Miami chodil již na střední školu, posléze absolvoval "Univerzity of Florida", takže v podstatě nikdo nepochyboval, že zůstane nadále na Floridě. Pak však balíkem dolarů zamávaly Dallas a Denver. Haslem ale tyto nabídky odmítnul a podepsal s Miami kontrakt, podle kterého si vydělá během pěti let 20 miliónů dolarů. Mavericks a Nuggets nabízeli milióny třicet čtyři...

Pětiletý kontrakt na 29 miliónů dolarů podepsal Mike Miller, ostřílený, třicetiletý střelec, přitom velice nesobecký a často nedoceňovaný hráč. Miller ve své kariéře nastupoval za Orlando, Memphis, Minnesotu a Washington. Během deseti let v NBA si udržel výborné průměry 13,7 bodu, 5,1 doskoku a 3,2 asistence na zápas. Což je však možná nejdůležitější, jeho procento trojek se dlouhá léta pohybuje na vysoké úrovni, loni dokonce se 48% střelby za tři body skončil druhý v celé NBA (podmínka aspoň 55 proměněných trojek v základní části). A při schopnostech Jamese nebo Wada hrát "jeden proti jednomu" je pro mužstvo kvalitní střelec z dálky životně důležitý. Miller je kamarád s Jamesem a především již od studentských let velice dobrý přítel s Haslemem, i proto kývnul na nabídku týmu z Floridy, přestože mu několik týmů nabízelo více peněz, hovořilo se dokonce o nabídce Clippers na 40 miliónů. Tato zpráva nikdy nebyla potvrzena, je však potvrzeno několik návrhů smlouvy stejné, jako chystal Dallas pro Haslema - tedy na 34 milióny dolarů rozdělených do pěti let.

A pak to již šlo ráz na ráz. Kanadský pivot Joel Anthony velice rád přistoupil na pětiletou smlouvu na 18 miliónů dolarů i proto, že jinde by více peněz nejspíše nedostal. Ve svých téměř 28 letech má za sebou teprve 3 roky v NBA s průměry okolo 3 bodů a 3 doskoků na zápas. Jeho silnou stránkou je obrana, potažmo blokování, 1,4 bloku na zápas je velmi solidní číslo, zvláště vezmeme-li v potaz, že Anthony odehrál průměrně za zápas zhruba 17 minut. Anthony určitě není taková kategorie jako Kendrick Perkins (který podobnou roli plní v Bostonu), ale přesně takový typ hráče HEAT potřebují.

Miami se pak v rychlém sledu dohodlo s kvartetem hráčů, které bylo ochotno v zájmu boje o titul přijmout veteránské minimální platy. Litevec Žydrünas Ilgauskas strávil celou svou kariéru v Clevelandu. Loni byl sice vyměněn do Washingtonu, tam se však dohodl na ukončení smlouvy a vrátil se zpět do týmu Cavaliers, aniž by za Wizards odehrál jediný zápas. Během posledních sedmi let se stali s LeBronem Jamesem velmi dobrými přáteli, proto Ilgauskasův příchod na Floridu málokoho překvapil, s vedením poté pětatřicetiletý pivot podepsal jednoletou smlouvu s opcí.

Ještě o dva roky starší je Juwan Howard, jehož si fanoušci HEAT pamatují především kvůli 14 let staré události. Tehdejší vedení Miami v čele s kým jiným než Patem Rileym si špatně spočítalo své možnosti a podepsalo s Howardem vyšší kontrakt, než umožňoval platový strop týmu. Smlouva byla poté zrušena vedením NBA. Juwan následně podepsal s Washingtonem první stomiliónový kontrakt v historii ligy. Riley a spol. dlouho uvažovali o civilním soudu či o arbitrážním řízení (Howard měl podepsané dvě smlouvy), riziko případného neúspěchu a výše možných pokut přivedla HEAT k rozumu. Nyní Howard přichází jako veterán všech veteránů, jehož kariéra několik let značně uvadá, loni však v Portlandu ukázal, že ještě nemusí patřit do starého železa. Vzhledem k jednoleté smlouvě a minimálnímu platu mohou HEAT ztratit rozhodně méně než před 14 lety.

Třetím zkušeným veteránem pod koš je pak Jamaal Magloire. Další Kanaďan ve službách klubu se již několik let snaží oživit kdysi zářně se vyvíjející kariéru, která jej zavedla až k účasti v All star game. Nepovedlo se mu to ani v předchozích dvou letech v Miami, přesto mu vedení nabídlo novou smlouvu. Magloire bude až třetím centrem v kádru HEAT, jednoletá smlouva na minimální plat je maximem, nač mohl pomýšlet.

Negativní reakce vzbudil podpis jednoleté smlouvy s Jamesem Jonesem, dle měřítek NBA podprůměrným hráčem, který během kariéry zaznamenal v průměru zhruba 6,4 bodu a 2,4 doskoku na zápas. James se totiž v červnu dohodl a vedením HEAT na vyplacení ze smlouvy, která mu příští rok měla přinést 4,7 miliónu dolarů. Z této sumy mu klub zaplatí pouze 1,6 miliónu. A jen o pár týdnů později ten samý hráč podepíše s Miami jednoletou smlouvu na milión dolarů? Spoustě lidí se tento postup nelíbil, ale komisionáře NBA Davida Sterna a jeho spolupracovníky zanechal naprosto v klidu, tudíž vše v pořádku...

Ve stejných dnech se HEAT dohodli na smlouvě i s Dexterem Pittmanem, pivotem, kterého si vybrali ve druhém kole draftu. U Pittmana je nejzajímavější vývoj jeho hmotnosti - při příchodu na univerzitu váží obludných 166 kilogramů, během čtyř let na univerztě zhubnul podle některých údajů až 32 kilogramů, přesto by jeho fyzická kondice nemusela na NBA stačit.

Tím byla v podstatě uzavřena otázka podkošových hráčů, ale co na perimetru? Jediným rozehrávačem a vlastně jediným hráčem, který přežil operace vedoucí k získání velkého tria, byl rozehrávač Mario Chalmers. Mladého rozehrávače před vyhazovem zachránil jeho nízký plat 850 tisíc dolarů, za tuto částku by Miami opravdu nikoho nesehnalo, tudíž Chalmers zůstává, i když s jeho výkony panovala loni velká nespokojenost.

Pravým opakem byl Carlos Arroyo. Portorický reprezentant ožil během sezóny 2008-09 strávené v Maccabi Tel Aviv a díky svému profesionálnímu a bezproblémovému přístupu se během sezóny posunul na místo prvního rozehrávače, které si poté vydobyl zpět i po příchodu Rafera Alstona. I proto Miami neváhalo a podepsalo s Arroyem další jednoletý kontrakt.

Posledním "přírůstkem do rodiny HEAT" se poté stal Eddie House, skvělý střelec z dálky a velmi dobrý obránce. A především hráč, který při příchodu na hřiště vždy dodá týmu obrovskou energii. Jeho angažování se Patu Rileymu opravdu povedlo, House podepsal stejnou smlouvu jako Ilgauskas - první rok za veteránské minimum, druhý rok hráčská opce.

Během léta a přípravného kempu mohou mít týmy pod smlouvou až 20 hráčů. Kromě výše zmiňovaných hráčů, kteří mají tzv. garantované kontrakty, podepsali smlouvu s HEAT i rozehrávači Patrick Beverley a Kenny Hasbrouck a vysoké křídlo Shavlik Randolph v naději, že právě oni budou tím posledním patnáctým hráčem, který může být na soupisce klubu během sezóny.

Přestože Miami nezískalo všechny hráče, kterého chtělo (viz Fisher nebo Barnes), má téměř vše, co velký tým potřebuje. Má trio hvězd, které jsou schopny rozhodovat zápasy. Má silnou a širokou lavičku, zkušené veterány, šikovné rozehrávače, kilogramy i centimetry pod košem, kvalitní obránce i střelce z dálky. Teď zbývá jen pár maličkostí. Například vytvořit z jednotlivých hráčů fungující tým. To byl neměl být problém vzhledem k tomu, jak se tvořila soupiska na základě nejrůznějších kamarádských vztahů. A pak již jen úplná maličkost - vyhrát v play off 16 zápasů. Jak obstojí v tvrdé konkurenci se teprve uvidí, hned v úvodní den sezóny nastoupí HEAT v Bostonu proti posíleným Celtics.