Překvapivý vítěz Oceánie s hrajícím trenérem v sestavě
Mohlo by se zdá, že Nový Zéland bude patřit na turnaji k pouhým exotům. Zdání nicméně klame, že není vítěze Oceánie radno podcenit ukazuje osm let staré Mistrovství světa v Indianapolis.
Lepší než Francie, Rusko i domácí Turecko
Souboj o Oceánii vždy byl zápolením mezi Austrálií a Nový Zélandem a jen ve třech případech se radovali hráči z kraje, kde se natáčela trilogie Pána prstenů. Naposledy tomu bylo loni v srpnu. Aussie i přes domácí výhru 84:77 měli později důvod k pláči, protože odveta vyzněla rozdílem 22 bodů pro Nový Zéland a tudíž se mohl po triumfech v roce 1999 a 2001 pochlubit třetím vavřínem a také jistou účasti za rok v Turecku.
Málo se to ví ale pod taktovkou Taba Baldwina, dnes již trenéra Libanonu, bojoval Nový Zéland o historickou medaili na světovém šampionátu v Indianapolis v roce 2002. I přes pouhá čtyři vítězství na celém turnaji skončili na fantastickém 4. místě ještě při starém systému 16 účastníků. V souboji o bronz podlehli Německu vysoko 117:94. A Pero Cameron, dnes šestatřicetiletý kapitán týmu, figuroval ve společnosti Ginobilliho, Nowitzkiho, Minga a Stojakoviče jakožto člen nejlepšího týmu turnaje.
Nebývalý úspěch skokově posunul Nový Zéland v žebříčku FIBA a nyní před startem Mistrovství světa zaujímají 13. místo a na záda jim pouze hledí patnáctá Francie, sedmnácté Rusko a dokonce ještě o jeden stupínek horší Turecko.
Hrající trenér
Z veleúspěšné generace, jež zazářila před osmi lety, zbyl pouze kvarter Cameron, Jones, Penney a Marks. Poslední jmenovaný a zároveň historicky první Novozélanďan v zámořské NBA se s největší pravděpodobností do Turecka nepodívá. Bývalý hráč Spurs, Hornets, Raptors a Suns sice po Olympijských hrách v Aténách ukončil reprezentační kariéru a aktuálně se zotavuje po operaci ramene. Nicméně trenér Nenad Vucinic nad hráčem polského Slasku Wroclav neláme hůl: „U Seana Markse existuje šance, malá šance. Jeho rekonvalescenci budeme nadále sledovat, pokud se něco nezmění“.
Rozporuplné pocity může budit figurování jména Pera Camerona v dvanáctičlenném výběru. Hvězda světového šampionátu zpřed osmi let, kdy dovedl Nový Zélend k již zmíněnému historickému čtvrtému místu a mohl se těšit z nabídky Detroitu a Memphisu, totiž celou sezónu promarodila vinou zraněné nohy.
„Jeho forma v novozélandské lize není důležitá tak jako jeho stav zranění v době nominace“ pronesl na jeho adresu lodivod Vucinic a pokračoval: „Všichni víme, co Pero umí na palubovce. Pokud bude zdravý, budeme mít dostatek času ho plně připravit“.
Pero Cameron si tedy minimálně na rok odskočil na trenérské lavičku, když se ujal kormidla u Wellingtonu a je otázkou v jaké formě a kondici se šestatřicetiletá čtyřka ukáže v Turecku.
Novozélanďané jako první ohlásili konečnou nominaci 12 jmen, jež se objeví v Halkapiran aréně v Izmiru, hale hostící základní skupinu D a v níž se „the Tall Blacks“ poprvé představí 28. srpna proti Litvě. V případě uschopnění Seana Markse je kouč Vucinic připraven dodatečně pozměnit soupisku.
the Tall Blacks
Jistě se každému sportovnímu fanouškovi vybaví bojový tanec ragbyových kolegů, jejichž pojmenováním je „the All Blacks“. Zahanbit se nenechají ani basketbalisté a jejich kulturní vložka zpestří minimálně začátek pěti duelů základní skupiny. A nemusí zůstat jen u nich, pokud si dokážou poradit minimálně s Libanonem a Kanadou. Zkrátka „the Tall Blacks“, přeneseně řečeno velké černé kočky, mohou zamotat dění ve skupině, neboť i oslabená a na divokou kartu startující Litva nebude takovou hrozbou jako v letech minulých.
Prozatím v domácích podmínkách v Aucklandu se připravovali Novozélanďané, nicméně velkou část přípravy stráví v Turecku, celkově 2 týdny v Istanbulu a Izmiru. Mezitím si odskočí do Slovinska na turnaj Adecco Cup za účasti Ruska, Srbska a domácího celku a do nedaleko vzdáleného chorvatského Zadaru, kde domácí výběr hostí turnaj s názvem World cup a přizval si krom „velkých černých koček“ i Rusko a Jordánsko. A čtyři dny před vstupem do turnaje se svěřenci Nenada Vucinice přesunou do Izmiru, dějiště skupiny D.
Konečná nominace:
Rozehrávači: Mike Fitchett (Nelson Giants), Kirk Penney (NZ Breakers), Lindsay Tait (Wellington Saints), Phill Jones (Nelson Giants)
Křídelníci: Mika Vukona (Nelson Giants), Thomas Abercrombie (Waikato Pistons), Craig Bradshaw (bez angažmá), Pero Cameron (Wellington Saints), Casey Frank (Wellington Saints), Benny Anthony Jnr (Harbour Heat)
Pivoti: Alex Pledger (Waikato Pistons), Jeremy Kench (Christchurch Cougars)
- Související stránky


