Vitoria je blízko senzaci, poslední krok ale bývá nejtěžší
Ostře sledovaný závěr španělské ACB ligy má zatím nečekaný průběh. V repríze loňského finále vede po dvou zápasech v Barceloně baskická Vitoria 2:0 a je jen krůček od ohromné senzace. Obhájce titulu a vítěz Euroligy se však rozhodně nevzdává, a tak se můžeme těšit na velmi emotivní a dramatický třetí zápas.
Oba soupeři se znají velmi dobře. Aby ne! Potřetí v řadě se totiž střetávají ve velkém finále. Zatímco v roce 2008 hráči z Baskicka dokonale využili problémů, které pronásledovaly katalánský velkoklub celou sezónu, a nečekaně rychle ukončili sérii po třech zápasech, o rok později se jim slavnější protivník patřičně revanšoval. Zvítězil hned v úvodním utkání ve Vitorii a po dvou jasných výhrách na domácí palubovce slavil pro změnu on.
Před letošní sezónou nedával svěřencům srbského kouče Ivanoviče příliš velké šance. Během letní přestávky klub nejprve přišel o podporu dlouholetého partnera firmy TAU a posléze takřka o celou základní sestavu. Mezery v sestavě měly zacelit vycházející hvězdy (?) mladého pokolení, resp. zkušený veterán Herrmann, jehož již nebavilo vysedávání na lavičce v NBA. Plány klubového vedení a trenéra dlouho narušovala plejáda zranění, která postihla prakticky všechny hráče. Zmíněné překážky ovšem tým řádně stmelily a příznivci klubu byli znovu svědky vynikajících výkonů v domácí soutěži, kde Splitter a spol. skončili na druhém místě po základní části, i v Eurolize, kde oslabený tým pošesté v řadě pronikl do čtvrtfinále.
Aktuální španělský mistr z Barcelony se na letošní sezónu připravil takřka dokonale. Nejenže se mu podařilo nahradit ztráty po odchodu dlouhánů Andersena s Ilyasovou do NBA, ale navíc z Badalony zamířil do katalánské metropole i největší talent současného španělského basketbalu Ricky Rubio. Notně posílený tým prolétl sezónou jako uragán: v základní části ligové soutěže vytvořil nový rekord soutěže, když doznal pouze tří porážek, a po právu získal též prestižní Královský pohár. Ještě lépe se svěřencům trenéra Pascuala vedlo v Eurolize, kde nejprve ve čtvrtfinále vyřadili odvěkého soupeře Real Madrid a po udolání CSKA Moskva v semifinále zdvihli nad hlavu trofej pro vítěze po finálovém triumfu nad Olympiakosem Pireus.
Zdálo by se, že karty byly rozdány již před začátkem finálové série. Barcelona nastupovala do závěrečných bojů v plné síle, včetně skvěle hrajícího ostrostřelce Navarra, všeuměla Mickeala a vytáhlého Morrise, jenž se proměnil v klíčového náhradníka. Jejich protivník z Baskicka se naopak neustále potýkal se zraněními, která vyřadila ze hry prakticky všechny podkošové hráče, takže trenéru Ivanovičovi zůstal k dispozici pouze hvězdný Splitter. Toho se v semifinále pokusil využít Real Madrid, ale ani jeho plejáda hvězd nakonec na srdnatě hrající Basky nevyzrála.
Přestože neměli hráči vicemistra mnoho času na regeneraci, dokázali nemožné a z obou úvodních duelů v Palau Blaugrana vyšli jako vítězové (více zde a zde). Přestože měli více trumfů v rukou domácí, hosté dali do hry více energie a výškový a silový handicap nahrazovali neuvěřitelnou bojovností a houževnatostí. V obou zápasech se jim dokonale podařilo vyřadit ze hry rozehrávače Rubia, stejně jako pivotmana Lorbeka, jehož body Barceloně citelně scházely. Výpadek se sice nevyhnul ani oporám hostů - Teletović měl ohromné potíže s přesností střelby a Splitter ve druhém utkání zaznamenal pouhé 4 body - ale dokázali najít nové hrdiny, kteří v pravý čas zaskočili za “nemohoucí”. Řeč je především o San Emeteriovi s Huertasem, strůjcích vítězství ve druhém zápase, v němž proměnili veledůležité trojky v závěrečných minutách.
Vitoria je blízko ohromné senzaci, poslední krok však bývá nejtěžší´. Toho si jsou dobře vědomi oba trenéři, kteří shodně nabádají k ostražitosti a maximální koncentraci. Baskický tým sice není zvyklý na domácí palubovce prohrávat, ovšem Barcelona je za poslední rok jediným soupeřem, jenž dokázal na palubovce Fernando Buesa Areny zvítězit hned dvakrát. Nejprve ve zmiňovaném prvním utkání loňské finálové série (80:82), podruhé pak letos v březnu v základní části (79:86), když v obou případech její hráči shodně udeřili ve druhé čtvrtině. K vidění tak bude nesmírně zajímavý zápas, v němž budou rozhodovat pouze maličkosti. Hosté, jak již bylo zmíněno, mají k dispozici širší kádr a citelnou výškovou převahu, domácí mohou kontrovat ohromnou bojovností, osobností Splittera, kvalitní střelbou z dálky a také podporou skvělého publika. Kdo unese lépe tíhu (rozhodujícího) třetího duelu? O tom se přesvědčíme v úterý v 20:30 hodin.
- Související stránky




je hotovo,poslední krok je učiněn