Roste reprezentaci nová hvězda? Děčínský Jerry je na dobré cestě

Zdroj: www.kondori.cz

Tomáš Pomikálek, to je prototyp moderního mladého hráče, který by toho mohl jednou hodně dokázat. Já osobně ho znám už celkem dlouho a dokonce jsem s ním jeden čas sdílel i byt, kde jsem bydlel po mém příchodu do Děčína.

Tomáš už se totiž v Děčíně jednou ukázal. Bylo to někdy před pěti roky. Trenér si takhle zval mladé hráče, kteří v sobě měli nějaký potenciál a mohli by třeba jednou do Děčína přijít. On sám o tomto pobytu v Děčíně říká, „ Bylo to jen takové seznamovací soustředění s panem Budinským. Bavili jsme se i o spolupráci do budoucna, ale k té nakonec nedošlo, protože v Liberci se “zrodil” nový klub - BK Kondoři Liberec, kde jsem začal působit“.

No ale jak vidíte, nakonec k ní stejně došlo. Před loňskou sezónou se hodně spekulovalo, že má Tomáš přijít, ale záleželo na tom, jak to všechno dopadne s Libercem, protože se tým stěhoval do Brna a tak jednání o jeho přestupu byla trochu složitější, ale jak je vidět, vše dopadlo tak jak mělo a Pomi stojí na začátku další cesty za svým velkým cílem, kterým je zahrát si Euroligu a ve skromnosti dodává, že by si popřípadě chtěl splnit svůj dětský sen, zahrát si NBA. Možná smělé cíle, ale tak by to ve sportu mělo být.

Tomáš k nám přišel jako klasický mladý hráč, který nemohl očekávat, že bude dostávat mnoho příležitostí. Musel vždy přesně plnit pokyny trenéra a když je neplnil, neměl prostě šanci hrát, tímto si ale prošel asi každý z nás. Jerry má neskutečně stavěné tělo, jeho dispozice pro výskok a rychlost jsou až neuvěřitelné. Se svým výskokem již umí celkem dobře zacházet, i když jeho zranění díky smečování je všeobecně známé. Co mu ještě dělá ale trochu problémy, tak je naučit se pracovat s jeho rychlostí, především v obraně, kde by mohl být neskutečně dynamický a každého ubránit, protože k tomu má opravdu velké předpoklady. Myslím, že když se toto naučí, přidá k tomu střelbu z větší vzdálenosti, tak je Tomáš prototyp hráče, který to může dotáhnou opravdu hodně daleko.

Já osobně jsem s Pomim dělal rozhovor na KOUBAsket někdy v září loňského roku, když už s námi sice dávno trénoval, ale teprve se začleňoval do sestavy Děčína a on mi v rozhovoru řekl: „Chtěl bych se postupně probojovat do základní pětky a být jedním z nejvytěžovanějších hráčů týmu“. No a jak se věci mají nyní? Tomáš už po několikáté nastoupil v základní sestavě a v posledních utkáních je opravdu jeden z hráčů s nejvyšší minutáží děčínského týmu.  
V posledních šesti zápasech má průměr téměř 22 minut na utkání a ve dvou posledních hrál téměř 30 minut. O tom se mu mohlo do 24. kola opravdu jen zdát. V tu dobu jeho průměr minut dosahoval čísla kolem šesti minut na zápas a opravdu jen paběrkoval. No ale pak přišlo 25. kolo Mattoni NBL a Tomáš dostal pořádně velkou šanci a jak se říká, chytil jí za pačesy.

Bylo nás v tu dobu málo, protože bylo hodně zraněných a nemocných, prostě mu okolnosti přály. A nyní je Pomi věčné téma v Děčíně, kde se nikdo nebaví o ničem jiném, než o jeho smečích, o tom jak hraje skvěle a agresivně, kolik dostává šancí a jak to trenérovi oplácí výbornými výkony. A ještě jednu otázku si všichni pokládají . . . Co předvede Tomáš Jerry David Pomi Pomikálek v soutěži smečařů na letošním UTKÁNÍ HVĚZD ???? Protože tam rozhodně nesmí chybět . . .  

A co on na to všechno? S ledovým klidem říká: “Myslím, že pro každého hráče je velice důležité, když cítí důvěru od trenéra, takže já se nyní cítím výborně. Dostávám minuty, které jsem ještě nikdy nedostal, takže si toho cením dvojnásob a samozřejmě se budu snažit nezklamat jak trenéra a spoluhráče, ale i fanoušky, kteří jsou v Děčíně neskuteční“

Já osobně doufám, že Pomiho tohle všechno ještě více nakopne a bude na sobě ještě více pracovat, protože svou budoucnost má teď pouze ve svých rukou a dá se říct, že je strůjcem svého štěstí. Je důležité, že si nechá poradit a doufám, že ho jeho nynější pobyt na výsluní nějak zbytečně nezkazí a zůstane pořád takovým, jakým je teď.

Jen jednu maličkost na konec… já být v jeho kůži a lítal jako on, smečoval, tak jak on, tak asi bořím halu.. bylo by skvělé, kdyby uměl své emoce více ukázat lidem . . to ho budu muset ještě po svém návratu naučit, když už mě nazývá svým druhým „taťkou“ :o)