Dnes v noci se rozhodne o dalších osudech mnoha kvalitních basketbalistů

Zdroj: flickr.com

V noci ze čtvrtku na pátek se rozhodne o dalších osudech mnoha kvalitních basketbalistů. V hale Madison Square Garden v New Yorku totiž proběhne jubilejní 60. draft do NBA.

Již od roku 1950 si kluby dle předem určeného pořadí vybírají práva na hráče, kteří se do draftu přihlásí. Pravidla pro přihlášení jsou velmi přísná. Od roku 2006 totiž platí, že zúčastnit se mohou pouze hráči, kteří v kalendářním roce draftu dovrší minimálně 19 let. Pro hráče, kteří absolvovali střední školy ve Spojených státech amerických, navíc platí, že jejich maturitní ročník musí uzavřít jeden rok na univerzitě. (Tato fráze mívala dříve jednodušší znění - hráči mohou do draftu až po absolvování jednoho roku na univerzitě. Loni však Brandon Jennigs raději odešel do Evropy a rok vydělával eura v Římě, než aby hrál v NCAA). Toto omezení prošlo v nedávné době palbou kritiky ze Senátu USA, proč vlastně existuje, když stejně ty největší hvězdy po jednom roce utíkají za milióny do NBA a školu nedokončí. Hlavní postava vedení NBA David Stern naopak prohlásil, že má v plánu tuto hranici posunout dokonce ještě o jeden rok dále, protože hráči nejprve musí dospět lidsky, až poté mohou hrát NBA.

O pořadí, v jakém si kluby vyberou hráče, rozhoduje především bilance mužstev v základní části NBA. První tři však určuje tzv. draftová loterie. Ta byla zavedena v roce 1985 poté, co Houston Rockets "protankovali" (úmyslně prohrávali zápasy, pozn. aut.) sezónu 1983/84, aby si pak mohli vybrat v draftu Hakeema Olajuwona. Co že ta loterie vlastně je? Do losovacího osudí se vloží ping pongové míčky a z nich jsou vylosovány kluby, které vybírají v draftu jako první. Od jejího zavedení došlo k několika změnám v celém systému; jednak kvůli spravedlivosti losování, jednak kvůli rozšíření NBA na současných třicet týmů. V současnosti se vkládá do osudí rovných 1000 míčků se jmény 14 klubů nepostoupivších do play off. Nejhorší tým základní části jich má v osudí 250, druhý nejhorší 199, třetí 156, čtrnáctý pouze 5. (Více např. zde). Při letošním losu se štěstí usmálo na Los Angeles Clippers, druzí přijdou na řadu Memphis Grizzlies, třetí pak Oklahoma Thunder. Loni vyhrálo loterii Chicago, které mělo pouze 1,7% naděje na úspěch. (Video z loňského vyhlašování výsledků loterie a radost obchodního viceprezidenta Bulls Steva Schanwalda zde)

Hráči vybraní v prvním kole se pak na několik let stávají prakticky majetkem klubu. Podle kolektivní smlouvy mají určenu délku kontraktu, stejně jako výši platu. Celá první třicítka dostává čtyřletý kontrakt. První dva roky smlouvy jsou jasně dané, ve třetím a čtvrtém roce mají kluby na hráče jednostrannou opci, kdy se rozhodnou, jestli si je ponechají, nebo je nechají jako volné hráče odejít. Po čtyřech letech kontraktu mají kluby možnost nabídnout hráčům tzv. kvalifikační nabídku. Tato nabídka znamená, že se hráč stane tzv. chráněným volným agentem. Může tedy souhlasit s jakoukoli nabídkou jiných klubů, ale když jeho předchozí zaměstnavatel tuto nabídku do 15 dnů vyrovná, musí hráč zůstat. Když se hráč nedohodne s jiným klubem, musí přijmout tzv. kvalifikační nabídku; po roce se pak stane volným hráčem a může odejít kamkoli. Výše platů, jejich postupný nárůst i výše kvalifikační nabídky ,jsou předem určeny, samozřejmě v závislosti na pozici v draftu, z níž hráči do NBA vstupují. Pro letošní nováčky by měly být platové podmínky následující.

Samotný draft pak připomíná velkou show, všichni hráči vybraní v prvním kole po přečtení svého jména vystoupí na pódium, kde dostanou čepici s logem nového klubu, rukou jim potřese sám "velký" David Stern, většinou je představen i dres klubu se jménem hráče a nastává čas focení.

Období okolo draftu je plné spekulací a "zaručených" zpráv, ale teprve  v den draftu se doopravdy ukáže, co je pravda a co není. I když v posledních dnech proběhlo několik velkých výměn (Richard Jefferson do San Antonia, Foye a Miller do Washingtonu, Crawford do Atlanty, nejspíše Shaquille O´Neal do Clevelandu), nejvíce výměn probíhá bezprostředně v den draftu. Týmy si narychlo mění pozice podle toho, jací hráči by se jim hodili do koncepce, resp. nechtějí brát horší hráče dříve, než je nutno. Proto někdy hráče vyberou a obratem vymění. Velkým "handlířem" se letos může stát Minnesota, které momentálně patří práva výběru na pozicích 5, 6, 18 a 28.
O každém draftu se vedou podrobné záznamy; stránky jako www.nbadraft.net nebo www.draftexpress.com se věnují pouze problematice draftu, hodně informací lze dále naleznout např. zde nebo zde.
Každý ročník draftu je bedlivě sledován, každoročně se vyhlašují nejrůznější "vítězové a poražení" draftu. Za vítěze loňského draftu jsou považováni New Jersey Nets, jimž se podařilo ukořistit Brooka Lopeze až na 10. pozici, za poraženého naopak New York Knicks, kteří s "šestkou" vybrali Itala Danila Gallinariho, který ovšem strávil více času po nemocnicích než na palubovkách NBA.

Za nejkvalitnější ročníky draftu bývají považovány rok 1984 s Jordanem, Olajuwonem (jednička draftu), Barkleym či Stocktonem a rok 2003 s Jamesem, Anthonym, Wadem či Boshem. Shodou okolností se do těchto let vztahují i dva z největších "výbuchů" (tzv. bust) všech dob. V roce ´84 vzal Portland z druhého místa Sama Bowieho, v roce 2003 vybral Detroit jako číslo dvě Srba Darka Miličiče. Za úplně nejhorší rok je považován ročník 2000, kdy hned 13 z 29 hráčů už v NBA nepůsobí, většina zbývajících vysedává na lavičkách svých týmů. Čtyřka draftu Marcus Fizer se nedokázal prosadit ani v eurolize v dresu Maccabi Tel Aviv a je ve svých 30 letech více než hrou známý spíše počtem svých tetování.

K draftu se váží i další statistiky. Prvním hráčem vybraným jako číslo jedna, který se nenarodil v USA, byl Bahaman Mychal Thompson v roce 1978. Thompson však vyrůstal od malička na Floridě a byl více Američan než Bahaman. Jeho následovníky byli Nigerijec Hakeem (v té době ještě Akeem) Olajuwon v roce 1984, o rok později na Jamajce narozený Američan Patrick Ewing. Jedničkou roku 1997 se stal Tim Duncan, rodák z Amerických Panenských ostrovů. Všichni lidé zde narození však automaticky dostávají občanství USA a sám Duncan se považuje za Američana. V roce 1998 si Los Angeless Clippers vybrali dalšího Nigerejce Michaela Olowokandiho, z něhož se později vyklubal další kandidát na největší propadák v historii draftu. Všichni tito hráči však měli jedno společné - bez výjimky do jednoho prošli systémem amerických univerzit a hráli NCAA.

Prvním cizincem vybraným jako číslo, jenž se nikdy nepředstavil v nejvyšší americké univerzitní soutěži, byl v roce 2002 Yao Ming. Ročník 2002 byl vůbec průlomový, protože ve dvou kolech bylo vybráno dohromady 17 ne-amerických hráčů (6 v prvním kole, včetně Jiřího Welsche) z celkových 58; pouze tři z nich pak měli zkušenosti s americkými univerzitami.

Když už jsem zmínil Jiřího Welsche, ten byl vybrán jako šestnáctý v pořadí týmem Philadelphia 76ers, okamžitě byl však vyměněn do Golden State. Jak je však dobře známo, nebyl prvním českým hráčem v NBA. Tím byl Jiří Zídek junior, jehož si v roce 1995 vybral s číslem 22 tým Charlotte Hornets.

Velmi zajímavé je rovněž sledovat, komu se povede husarský kousek  a získá budoucí hvězdu i ve  druhém kole. Ginobili nebo Scola přišli na řadu až úplně na konci druhého kola draftu především kvůli svým smlouvám s evropskými kluby, ve druhém kole byly draftovány i takové hvězdy jako Rashard Lewis, Carlos Boozer, Michael Redd, Gilbert Arenas, v minulosti Dennis Rodman, Mark Price, Jeff Hornacek, Nick Van Exel, Jerome Kersey či mnozí další. A jeden z nejlepších obránců ligy Ben Wallace dokonce nebyl draftován vůbec...

Je velmi pravděpodobné, že letos bude jako první vybrán Blake Griffin, vysoké křídlo oklahomské univerzity. Není však jisté, že zůstane u Clippers, jejichž podkošová sestava obsahuje jména jako Camby, Kaman či Zach Randolph.
Na předních místech je dále očekáván Hasheem Thabeet - obrovitý, 221 cm vysoký pivot původem z Tanzánie, který bývá přirovnávám k Dikembe Mutombovi. Během svých individuálních představeních u jednotlivých týmů (tzv. workout camps) však příliš nepřesvědčil - na svou postavu má velmi špatnou hru zády ke koši, která bude od něj v NBA vyžadována. Horký favoritem na umístění v první pětici je i Ricky Rubio, unikátní španělský talent, který ve svých stále ještě 18 letech věku má již za sebou např. finále olympiády, rovněž spoustu zápasů v Eurolize a španělské lize. Jeho mínusem je však smlouva ve španělské Badaloně. Kluby totiž mohou za hráče z Evropy zaplatit "pouze" půl miliónu dolarů, zbývající sumu, kterou Badalona požaduje, by si musel Rubio doplatit sám. Původně se částka měla pohybovat okolo 4,75 miliónů eur (6,6 miliónů dolarů), podle posledních zpráv se Rubiovi s pomocí právníků podařilo domluvit se s Badalonou na snížení "výkupného" na 4 milióny dolarů.

Dnes v noci se 30 mladým basketbalistům od základu změní život. Z koho se stane hvězda je otázkou několika dalších měsíců či spíše let. Doufejme, že tragédie Lena Biase z roku 1986 (Bias byl nalezen předávkovaný kokainem necelých 48 hodin poté, co si jej slavní Celtics vybrali jako druhého v pořadí) nadále zůstane pouze jen varovným příkladem a hráči budou plnit stránky novin především svými výkony.