Spící obr se probudil. Kam až může letos San Antonio dojít?
Stále ta samá písnička. Parker, Duncan a Ginobili táhnou Spurs k vrcholu. V San Antoniu ale už dávno vědí, že dobré výsledky v základní části ještě neznamenají úspěch v play-off.
San Antonio do sezóny nevstupovalo s velkým očekáváním. V silné Západní konferenci NBA se v predikcích na přední příčky řadili Oklahoma, Los Angeels Clippers, Dallas nebo Lakers. Nebylo taky divu, neboť kádr Spurs zůstal téměř nezměněn oproti loňskému ročníku, v němž sice tým získal druhou nejlepší bilanci v lize, ale v play-off nečekaně vypadl v prvním kole s Memphisem.
San Antonio tedy znovu vsadilo na osvědčenou trojici Parker – Duncan – Ginobili, k nimž už vloni přibyl Jefferson. Kouč Popovich má letos rovněž silnou i lavičku náhradníků, mezi nimiž vynikají Neal, Leonard, Green, Blair nebo Splitter. Spurs často točí sestavou, což jim umožňuje dát více oddechu klíčovým hráčům. To pak může v posledních čtvrtinách rozhodovat.
Přes všechny plusy a sílu kádru Spurs s nimi takřka nikdo nepočítal pro boje o nejvyšší příčky. Po zranění Ginobiliho tomu navíc nasvědčovaly i výsledky. Po prohře v Dallasu 29. ledna mělo San Antonio bilanci 12-9 a výhry sbíralo jen na domácí půdě. Vše se ale brzy obrátilo. Následující zápas „Ostruhy“ zvládly a štěstí se jich chytlo. Po výhře v Memphisu totiž přišlo devět dalších v řadě a nyní má San Antonio bilanci 22-9, přičemž ustanovilo dosavadní letošní rekord v počtu výher v řadě. Třešničkou na dortu pak je, že sedm z deseti těchto výher přišlo na palubovkách soupeřů a to ne ledajakých. Spurs zvítězili ve Philadelphii, dvakrát v Memphisu nebo třeba ve slavném Staples Center nad Clippers.
Ač je tým trenéra Popoviče letos opravdu pestrý a talentem doslova překypuje, najdeme zde jednoho hráče, jenž se zcela vymyká všem ostatním. Jednoznačným lídrem týmu je rozehrávač Tony Parker, který poslední roky zraje jako víno. V létě dovedl Francii ke stříbru na ME v Litvě a v letošním ročníku NBA má znovu vynikající průměry 19.5 bodů a 7.8 asistencí při vynikající úspěšnosti střelby z pole 46%.
Zámořští experti na NBA si po výkonech Spurs kladou otázku, kam až může tenhle tým dojít. Dost možná je tohle jedna z těch nejtěžších otázek k zodpovězení. San Antonio už vloni válcovalo stejným způsobem a v play-off přišel nepříjemný soupeř Memphis a bylo vymalováno. Stejnou blamáž určitě kouč Popovič nedovolí. Když se podíváme na jeho tým, musí nám být jasné, že má na každém postě dva dobré hráče, čímž se nemůže pochlubit téměř nikdo jiný.
Na rozehrávce kryje Parkerovi záda zkušený TJ.Ford a zaskočit může i Gary Neal. Ten jinak figuruje na „dvojce“ spolu s Ginobilim a mladým Andersonem. Na pozici menšího křídla mají Spurs mimo Richarda Jeffersona dva nováčky, kteří zatím hrají opravdu nečekaně dobře. Od Kawhi Leonarda se to tak nějak čekalo, ovšem nedraftovaný Daniel Green je dalším důkazem toho, že San Antonio má skvělý skauting mladých hráčů. Když přidáme i podkošovou sílu v podání jednoho z nejzkušenějších hráčů ligy Tima Duncana a dravého mládí Blaira se Splitterem, vyjde nám opravdu silný tým. Vše ještě podtrhuje univerzál a vynikající střelec z dálky Matt Bonner.
Právě šířka kádru je v zápasech San Antonia často klíčem k úspěchu. Osobně se domnívám, že pokud se jim vyhnou zranění, mohou klidně vyhrát celou Západní konferenci. Zbystřit by určitě měli i ti, kteří ještě donedávna byli otráveni defenzivní hrou San Antonia. To už je minulost a Spurs se snaží o atraktivní rychlý basketbal se spoustou protiútoků.
- Související stránky
