Mářův blog, díl první: Dojmy z letní přípravy
Ahoj, dnes poprvé zdravím všechny čtenáře portálu Basketbal.cz. Jeho redaktory jsem byl osloven, abych vás svými občasnými blogy provedl letošní kompletní sezonou, zejména z pohledu našeho klubu BK JIP Pardubice.
Moje představa je podat vám bližší pohled do zákulisí života našeho týmu, s tím, že občas utrousím i své názory na věci, které mi přijdou do cesty.
Začít musíme pěkně popořadě. Po oficiálním ukončení sezony 2010/11 jsme se všichni rozjeli domů a každý si užil krátkou dovolenou. Po deseti měsících náročné sezony, ve kterých jste rádi za volnou neděli, přichází hlavně čas na očistu přetíženého organismu. Léčíte si drobná zranění, která před sebou hrnete celý rok a dáváte tělu tolik potřebný klid, včetně toho mentálního. Pro mně osobně jsou bezprostřední dva týdny po skončení sezony časem, kdy jím všechno, na co mám chuť, ničím se neomezuji a obecně si užívám čas, kdy se všechno netočí jenom kolem tréninků, zápasů, regenerace atd. V klidu a bez pohybu ale dlouho vydrží málokdo z nás, protože tělo zvyklé trénovat dvakrát denně si postupně vybuduje závislost na pohybu, a tak ať chcete nebo ne, tak jste stejně v pasti :) A i když hlava by ještě odpočívala, tak tělo už vás zase honí něco dělat.
Tím se pomalu dostávám k fázi individuální letní přípravy. Z vlastní zkušenosti vím, že každému vyhovuje něco jiného. Každý má jiné slabiny, na kterých se snaží přes léto zapracovat, a stejně tak existují i kulturní odlišnosti v letní přípravě. Zatímco například záoceánští chlapíci působící u nás se většinou soustředí jenom na basketbal a hrají celé léto v Pro M ligách a podobných soutěžích, popřípadně si najímají speciální trenéry na drilly v hale a jsou v kontaktu s míčem velmi často, my, Češi, tíhneme víc k přípravě bez míče ve formě běhání v přírodě, plavání a jiných doplňkových sportů. Cíl je ovšem pro všechny stejný – přijít záčátkem srpna co nejlépe připraven polykat tréninkové dávky s týmem.
Hned první dva dny na každém začátku přípravy si projdeme všemožným testováním, jak jsme na tom. Podrobíme se testům ve strečinku, v posilovně, v rychlostní vytrvalosti, výskoku atd... S Pardubicemi jsme letos po povinném testování vyrazili na týdenní horské soustředění do Janských Lázní. Horská sestava byla trochu okleštěná, protože Bohy, Čarda a Koty byli v reprezentaci, Ondra Peterka na univerziádě a duo novopečených vicemistrů Evropy U16 Peterka, Šoula dostali volno. Ale i to bylo super a každý ocenil, že jet na hory byla příjemná změna.

Zdroj fotografie: BK JIP Pardubice
V hale budeme ještě dalších deset měsíců, a tak i když jsme denně na Černé hoře běhali spoustu kilometrů, tím, že jsme byli v krásném prostředí přírody, vše rychleji utíkalo. Navíc jakékoli týmové výjezdy na vícero dní jsou vždycky osvežením pro týmovou chemii. Scházíte se po večerech na pokojích a libujete si v ryze chlapské diskusi :), dáváte dohromady mozaiku z rozlučky s předchozí sezonou a vůbec si užíváte týmové pospolitosti a sounáležitosti.
Moc pozitovního by ale asi o horském soustředění na svůj blog nenapsal nikdo z našich amerických spoluhráčů, pro něž je běhání v horách noční můrou. Pravidelně si před tréninkem vyslechnou co se poběží, naladí svůj IPOD do uší a další hodinu a půl nekomunikují s okolním světem :)
V každém případě ať už přijdete na začátku srpna jakkoli připraveni, týmová příprava je vždy o úroveň výš a Pan Laktát vás přijde navštívit, ať jste ho zvali nebo nezvali :) Výhodou horského soustředění ale je, že běháte s čistou hlavou. Později v sezoně musíte být schopni skloubit fyzický výkon s mentálním soustředěním. Naprosto extrémní situace pak je playoff, kdy se hraje více zápasů v rychlém sledu a fyzická zátěž v tréninku je minimální, za to u videa taktickou přípravou trávíte hodně času.
Po návratu z hor nás čekal týden na Dukle zaměřený na seznamování s míčem, základní herní kombinace, obranné drily, rozvoj výbušnosti, posilování a individuální činnosti jednotlivce. Vzhledem k vedrům, které panovaly, to byl asi zatím nejnáročnější týden doposavadní přípravy. O to víc jsme se těšili na pondělí 29. srpna, kdy se k nám připojili i reprezentanti a začalo se s hrou pět na pět.
A začalo se pěkně zostra, protože všechny nové tváře přinesly do našeho tréninku pěknou dávku rychlosti a výbušnosti. Ale o tom zase až příště.
Zdraví vás a pohodový začátek školního roku přeje Martin Marek.
Autorizovaný eshop adidas , všechno zboží SKLADEM, bezkonkureční ceny, široký výběr - boty adidas, tašky adidas, adidas žabky, adidas dámské, adidas pánské
ne to je malo to ti nebude stacit
- Související stránky




já má taky stejný cíl jako vy. taky bych chtěl hrát mattonku. trénuji 2x týdně celou hodinu, ale fakt tvrdě, naplno. myslím jako s nasazením. a v létě jsem hodně plaval. s míčem mi to moc nejde, tak raději spíše běhám. myslíte, že mít stejné cíle postačí? děkuji za odpověď. jdu do toho naplno. :-)