Víkend s NBA: Galerie smutných aneb TOP 10 hráčů bez titulu

Zdroj:

10. Dominique Wilkins
Jeden z nejlepších a nezábavnějších hráčů 80. a 90.let. Vynikající střelec, skvělý smečař. S průměrem 30,3 bodu na zápas nejlepší střelec sezóny 85-86. Jeden z mála hráčů, který se i skokansky mohl rovnat s Jordanem, porazil jej v soutěži ve smečování v roce 1985, jejich odvetný souboj z roku 1988 je opravdu památný. Se svým týmem se však nikdy nedostal ani do finále NBA, jeho největšími týmovými úspěchy jsou zlato z mistrovství světa v roce 1994 a paradoxně titul z nejvyšší evropské klubové soutěže v dresu Panathinaikosu Atény z roku 1996.

9. Allen Iverson
Hráč, který by v tomto seznamu možná ani neměl být, jelikož stále oficiálně neukončil kariéru. Nejužitečnější hráč ligy roku 2001, čtyřnásobný nejlepší střelec NBA, dovedl v roce 2001 Sixers až do finále NBA, tam však narazili na Lakers, proti kterým neměli šanci. Od té chvíle to však šlo se Sixers z kopce, z čehož vyplynul i Iversonův odchod do Denveru. S Nuggets se Iverson šance na titul nedočkal, jeho mise v Detroitu skončila totálním krachem, omylem byly i jeho další angažmá v Memphisu, opět ve Philadelphii či dokonce v tureckém Besiktasi Istanbul. Všude, kam přišel, se mluvilo o jeho komplikované povaze, možná i proto dnes nikdo nevěří, že by Allen naskočil pomoci některému z fungujících týmů v honbě za titulem.

8. Reggie Miller
Ještě nedávno držel Miller rekord v počtu nastřílených trojek v základní části NBA. 18 let bojoval s nepřízní osudu, nikdy ji však nedokázal překonat. Když se konečně dočkal Jordanova odchodu do důchodu, objevili se na scéně jiní dravci. Lakers v čele s Shaqem a Kobem ve finále roku 2000 porazili Indianu 4:2 na zápasy, Pacers se již vícekrát do finále NBA nedostali. Ještě ve svém posledním utkání v semifinále konference v květnu 2005 nastřílel Miller Detroitu 27 bodů, bylo mu téměř 40 let.

7. George Gervin
V roce 1974 byl Gervin vybrán až jako číslo 40 ve třetím kole draftu, přesto vyrostl ve velkou hvězdu. Čtyřikrát se stal nejlepším střelcem NBA, v play off mu ale nebylo dopřáno žádných velkých úspěchů, nikdy se neprobojoval ani do finále ligy. Maximem jeho čtrnáctileté kariéry jsou tři finále konference. Ani to však nebránilo "Icemanovu" jmenování do síně slávy a mezi 50 nejlepších hráčů NBA všech dob.

6. Patrick Ewing
Bez debat nejlepší centr, který nikdy nezískal titul. Hned 5x se Knicks poroučeli z play off po porážkách s Bulls, když si Jordan dal na chvíli pauzu, Knicks a Ewing byli přetlačeni ve finále v sedmi zápasech Houstonem vedeným jiným superhvězdným pivotem Hakeemem Olajuwonem. Poslední naději na titul měl Ewing těsně před koncem kariéry, v roce 99 Knicks postoupili z 8. místa východu až do finále, Ewing však do něj kvůli zranění nezasáhl a New York podlehl San Antoniu.

5. Pete Maravich
Pistole Pete je dodnes střeleckým rekordmanem NCAA, velkou stopu zanechal i v NBA. Po svém příchodu do ligy podepsal s Atlantou již jako nováček jeden z nejvyšších kontraktů té doby, posléze byl vyměněn do New Orleans Jazz za 8(!!!)hráčů. V jeho dresu se stal s průměrem přes 31 bodů na zápas i nejlepším střelcem ligy sezóny 76-77. O sezónu později se však zranil, což vedlo k opakovaným problémům s kolenem. Maravich po dvou z poloviny vynechaných sezónách propuštěn od Jazz a sezónu dohrál v Bostonu. Tam poprvé poznal, jak chutná pocit vyhrát sérii play-off. V létě 80 ukončil kariéru, v květnu 87 byl přijat do síně slávy v pouhých 39 letech.

4. Charles Barkley
Populární bouřlivák Sir Charles byl během své kariéry hráčem hned tří velkých týmů, které si dělaly zálusk na titul, nikdy však ve svém snažení nedosáhly až na úplný vrchol. Možná nejvíce nadějí měl Barkley  ve Philadelphii, kam přišel jako nováček do týmu obhájce titulu. Nikdy však nedosáhl výše než na finále Východní konference. Po přestupu do Phoenixu byl Barkley zvolen MVP, Suns vyhráli základní část, ve finále však byli poraženi Jordanovým Chicagem. Ani v Houstonu po boku Drexlera a Olajuwona Barkleymu pšenka nekvetla, maximem bylo finále konference.

3. Karl Malone
Pouze Kareem Abdul-Jabbar dokázal nastřílet v kariéře více bodů než Karl Malone. Jedenáctkrát byl zvolen do prvního týmu NBA, 13x se zúčastnil all star game. Spolu se Stocktonem byli hlavními strůjci úspěchů Utahu, na více než dvě finálové účasti a těsné porážky s Chicagem to nestačilo. Na sklonku kariéry se rozhodl Malone podepsat smlouvu s Los Angeles Lakers a získat vytoužený titul, Detroit však vypálil soupeři rybník a Mailman ukončil kariéru bez prstenu šampióna. Dvojnásobný nejužitečnější hráč ligy byl loni uveden do síně slávy.

2. John Stockton
Ještě se nenarodil rozehrávač, který by dokázal vůbec ohrozit Johna Stocktona a jeho rekord v počtu asistencí během kariéry, těžko kdy bude prolomen jeho rekord v počtu získaných míčů. Skvělý obránce s naprosto neuvěřitelným přehledem na hřišti a citem pro přihrávku zasvětil celou svou kariéru Utahu, jeho spolupráce s Malonem byla vyhlášená. Bohužel Jordan a spol. Jazzmanůn titul nedopřáli.

1. Elgin Baylor
Osmkrát ve finále, nula titulů. To je jedna z nejsmutnějších bilancí v historii NBA. Elgin Baylor je členem síně slávy, jedním z 50 nejlepších hráčů NBA všech dob, 10x byl zvolen do prvního týmu NBA, jeho střelecký průměr 27,4 bodu na zápas je 4. nejvyšším v historii. Bohužel pro něj v té době kralovala NBA jedna z dynastií Celtics. Ihned poté, co Baylor ukončil kariéru, jeho Lakers hegemonii Bostonu prolomili...

Tento seznam bude nejspíše za pár let vypadat úplně jinak, ke konci se chýlí kariéry jiných velkých hráčů, kteří zatím na titul nedosáhli, namátkou jmenujme Kidda, Nashe nebo Nowitzkiho. Podaří se jim získat vytoužený prsten, nebo se zapíší na seznam smutných?